Ohmův zákon objevil a zveřejnil roku 1826 německý fyzik George Simon Ohm.
Vyjadřuje závislost elektrického proudu, který prochází obvodem na napětí vloženém na svorky vodiče.
Jestliže sestavíme jednoduchý elektrický obvod s proměnným zdrojem napětí a zapojíme do obvodu rezistor, voltmetr a ampérmetr, při změně napětí zdroje se elektrický proud na ampérmetru změní přímo úměrně.
Elektrický proud I procházející rezistorem je přímo úměrný napětí U naměřenému na svorkách rezistoru.
$$ I = GU $$
Když tuto závislost proudu na napětí zaneseme do grafu, vyjde polopřímka, která začíná v počátku souřadnic U a I. Její sklon charakterizuje elektrický odpor rezistoru. Čím menší je úhel, který svírá polopřímka grafu s osou napětí, tím je odpor rezistoru větší.
Součinitel úměrnosti mezi elektrickým proudem a napětím je vodivost $ G = \frac{1}{R} $.
Tato veličina charakterizuje rezistor nebo libovolnou část elektrického obvodu. Rezistor ale lze charakterizovat také elektrickým odporem, který tato součástka klade průchodu proudu.
$$ I = \frac{1}{R} \cdot U = \frac{U}{R} $$
Ohmův zákon byl odvozený pro kovové vodiče, ale platí například pro uhlík a s určitým omezením i pro elektrolytické vodiče a polovodiče. Neplatí pro plyny.
Na jaké napětí musí být připojen měděný vodič $ ( ρ = 1,7 \cdot 10^{-8} Ωm^{-1} ) $ dlouhý $500 \,m$ o průměru $2 \,mm$, kterým má protékat proud $ 6\, A$?